1 V Antiochii byli v místní církvi proroci a učitelé, ^[jako^] Barnabáš, Šimon zvaný Černý, Lucius  Kyrénský, Manahen, společně vychovaný s tetrarchou Herodem, a Saul.

• ř.: po (distribut.);
•  ^a Sk 11:29 ^b Sk 11:27! ^c Sk 4:36! ^d Ř 16:21 ^e Sk 11:20 ^f Mt 14:1p ^g Sk 13:9p; Sk 9:1
  2^sKdyž ^skonali ^sslužbu^a Pánu a postili^b se, řekl ^cDuch Svatý:^c „Oddělte mi Barnabáše a Saula k dílu,^d k němuž jsem je ^ppovolal.“^e a Ř 15:16; Žd 10:11; Ex 29:30srv ^b Sk 10:30; Mt 9:15; L 2:37; 2K 6:5 ^c Sk 8:29; Sk 21:11 ^d Sk 14:26 ^e Ga 2:9
  3Potom, po postu a modlitbách,^a na ně vložili ruce^b a propustili je. ^a Sk 14:23 ^b Sk 6:6
  4Oni tedy, vysláni ^cDuchem Svatým, sestoupili do Seleukie^v2 a odtamtud odpluli na Kypr.^a v2 přístavní město v Antiochii ^a Sk 4:36
  5Když dorazili do Salaminy,^v3 zvěstovali^a cBoží ^cslovo^b v židovských synagogách.^c Měli s sebou i Jana^d jako pomocníka. ^v3 velké město na JV pobřeží Kypru, středisko Židů; poblíž dnešní Famagusty ^a Sk 13:38; Sk 15:36; Sk 17:13 ^b Sk 18:11 ^c Sk 13:14; Sk 9:20 ^d Sk 12:12; Sk 15:39
  6^sKdyž ^sprošli celým ostrovem až do Páfu,^v4 nalezli jakéhosi muže, kouzelníka,^a falešného proroka,^b Žida jménem Barjezus, ^v4 město na JZ pobřeží. asi 160 km od Salaminy ^a Sk 8:9; Sk 19:18 ^b Mt 7:15!
  7který byl u místodržitele^a Sergia Paula, muže rozumného.^b Ten si zavolal Barnabáše a Saula, protože chtěl^c (slyšet ^cBoží ^cslovo.^)d a Sk 13:8; Sk 13:12; Sk 18:12srv; Sk 19:38† ^b Sk 17:12~ ^c Sk 25:22~; L 19:3~; L 23:8~ ^d L 5:1
  8Avšak Elymas, ten kouzelník — tak se totiž překládá jeho jméno — ^sse ^szačal ^sstavět ^sproti nim a snažil se^t5 odvrátit místodržitele od víry.^a t5 ř.: hledal; Sk 16:10; Sk 17:5 ^a Sk 6:7; Sk 16:5; Sk 18:8; Sk 20:21
  9Saul, jehož nazývali také Pavel^v6 , byl naplněn Duchem Svatým,^a supřeně na něho pohlédl^b v6 [Tak je dále soustavně nazýván. Bylo běžné, že Židé měli též latinské jméno. Jeho výběr může souviset s obrácením místodržitele Paula] ^a Sk 4:8; Sk 9:17 ^b Sk 3:4
  10a řekl: „Ó, ty plný vší lsti^a a každé ničemnosti,^t7 synu Ďáblův,^b nepříteli^c každé spravedlnosti, což nepřestaneš převracet^t8 přímé^d Pánovy cesty? ^t7 n.: podlosti / vypočítavosti; HL ^t8 ř.: křivit; Sk 20:30; Př 10:9; Mt 17:17 ^a Mk 7:22; Ř 1:29; 1Te 2:3 ^b Mt 13:38; J 8:44 ^c Ř 5:10; Ko 1:21; Fp 3:18 ^d Oz 14:10; 2P 2:15
  11A nyní, hle, Pánova ruka^a je proti tobě, budeš slepý^b a neuvidíš slunce až do ^sdaného ^sčasu.“ Ihned na něj padla mrákota a tma, ^stápal ^skolem sebe a hledal, ^skdo ^sby ho ^svedl ^sza ^sruku. ^a 1S 5:6p; Žd 10:31 ^b Sk 9:8; Gn 19:11; 2Kr 6:18
  12Když místodržitel uviděl, co se ^pstalo, uvěřil,^a spln ^szděšení^b nad Pánovým učením.^c a Mt 27:54~ ^b L 4:32; L 9:43 ^c Sk 2:42; J 7:16; 2J 1:9
  13⁽Pavel a jeho společníci^)t9 vypluli z Páfu a přišli do Pergy^v10 v Pamfylii.^a Ale Jan se od nich oddělil^b a vrátil se do Jeruzaléma. ^t9 ř.: ti okolo Pavla ^v10 [hl. město Pamfylie, 20 km vých. od důležitého přístavu Attalie (Sk 14:25) ^a Sk 2:10 ^b Sk 15:38
  14Od Perge ^sšli ^sdál a dorazili do Pisidské Antiochie.^v11 V sobotní den^a vešli do synagogy a posadili se. ^v11 [město asi 160 km sev. od Perge, sídlo římské vojenské i občanské správy ^a Sk 13:42; Sk 16:13; Sk 17:2; Sk 18:4; L 4:16
  15Po čtení ze Zákona^a a Proroků^b jim ^spředstavení ^ssynagogy^c vzkázali:^t12 „Muži bratři,^d máte-li nějaké slovo povzbuzení^t13 pro lid, mluvte.“ ^t12 ř.: poslali řka ^t13 n.: napomenutí; Sk 20:2; 1K 14:3; Žd 13:22 ^a Sk 15:21; Mt 7:12; 2K 3:14n ^b Sk 13:27; L 24:44 ^c Sk 18:8; Sk 18:17; Mt 9:18p ^d Sk 1:16
  16Pavel vstal, pokynul^a rukou a řekl: „Muži Izraelci^b a vy, kdo se bojíte ^cBoha,^c poslyšte! ^a Sk 12:17 ^b Sk 2:22 ^c Sk 13:26; Sk 10:2; Ko 3:22; Zj 19:5
  17^cBůh tohoto izraelského lidu si vyvolil^a naše otce, vyvýšil^t14 tento lid během pobytu v egyptské zemi a vyvedl^b je z ní vztaženou paží;^c t14 tj. učinil velkým v počtu i síle; Ex 1:7 ^a Dt 7:6 ^b Ex 12:51 ^c Dt 5:15
  18po dobu asi čtyřiceti let^a ssnášel^t15 jejich ^schování na poušti, ^t15 var.: se o ně staral ^a Sk 7:36; Nu 14:34
  19a když vyhladil sedm národů^a v kanaánské zemi, ^sdal jim jejich zemi ^sza ^sdědictví;^b a Dt 7:1 ^b Joz 14:1
  20⁽to vše trvalo asi čtyři sta padesát let. Potom jim dával^)t16 soudce^a až do proroka Samuele.^b t16 var.: a potom, (trvalo to) asi čtyři sta padesát let, (jim) dával ^a Sd 2:16 ^b Sk 3:24; 1S 3:19n
  21Pak žádali o krále,^a a ^cBůh jim dal Saula,^b syna Kíšova, muže z kmene Benjamínova, na čtyřicet let. ^a 1S 8:5 ^b 1S 10:1
  22A ^skdyž ho ^sodstranil,^a vzbudil jim za krále Davida, o němž vydal svědectví: ‚Nalezl jsem Davida,^b syna Jišajova, muže podle mého srdce,^c který bude ^fčinit všechnu mou vůli.^d‘ ^a 1S 15:23 ^b Ž 89:20 ^c 1S 13:14 ^d Iz 44:28
  23Z jeho semene přivedl^t17 cBůh Izraeli podle zaslíbení zachránce,^a Ježíše. ^t17 var.: vzbudil ^a Sk 5:31; L 2:11!
  24⁽Před jeho příchodem^)t18 Jan ^spředem ^shlásal křest pokání^a všemu lidu Izraele. ^t18 ř.: Před tváří jeho vstupu ^a Mk 1:4
  25A když Jan dokončoval svůj běh,^a říkal: ‚Já nejsem ten, za koho mne pokládáte;^b ale hle, za mnou přichází ten, jemuž nejsem hoden rozvázat sandály na nohou.‘“^c a Sk 20:24 ^b Mt 16:13n ^c Mk 1:7
  26„Muži bratři, synové rodu Abrahamova, i vy, kteří se u vás bojíte ^cBoha, nám^t19 bylo posláno ^cslovo ⁽této záchrany⁾.^t20 t19 var.: vám ^t20 n.: o této z. …; Sk 4:12; Sk 28:28
  27Neboť obyvatelé Jeruzaléma ani jejich vůdcové ho nepoznali,^a odsoudili ho, a tak naplnili slova^t21 Proroků, která se čtou^b každou sobotu. ^t21 ř.: hlasy ^a Sk 3:17 ^b Sk 13:15
  28A ^sačkoli na něm ^snenalezli žádný důvod pro trest smrti, žádali Piláta,^a saby ^sbyl ^spopraven. ^a Mt 27:2!; Mt 27:20 – Mt 27:25
  29Když dokonali všechno, co je o něm ^pnapsáno, sňali jej z dřeva a položili do hrobu.
  30Ale ^cBůh ho probudil^a z mrtvých ^a Sk 3:15
  31a on se po mnoho dní^a zjevoval^b těm, ^skteří ^ss ním ^svystoupili z Galileje do Jeruzaléma; ti jsou nyní jeho svědky^c před lidem. ^a Sk 1:3 ^b 1K 15:5 – 1K 15:7 ^c Sk 1:8
  32A my vám ^shlásáme ^sradostnou ^szvěst,^a že to zaslíbení,^b skteré ^s(dostali naši otcové⁾,^t22 t22 ř.: se stalo k otcům ^a Sk 8:4; Sk 8:12 ^b Sk 13:23; Sk 26:6; Ř 4:16; Ř 9:4; Ga 3:29; Žd 9:15
  33^psplnil ^cBůh nám, jejich dětem, ^skdyž ^svzkřísil^a z mrtvých Ježíše, jak je to i ^pnapsáno v druhém Žalmu:^t23 ‚Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes ^pzplodil.‘^b t23 n.: Chvalozpěvu ^a Sk 2:24! ^b Ž 2:7
  34A to, že jej vzkřísil z mrtvých, ^saby ^sse již více ^snenavracel do zkázy, ^překl takto: ‚^fDám vám svaté a ^svěrné ^svěci Davidovy.‘^a a Iz 55:3 (LXX)
  35Proto i na jiném místě praví: ‚Nedáš svému Svatému uvidět zkázu.‘^a a Ž 16:10 (LXX)
  36David totiž, když posloužil vlastnímu pokolení ^(cBoží vůlí,^a usnul⁾,^t24 byl připojen ke svým otcům^b a uviděl^t25 zkázu.^c t24 n.: podle Boží vůle usnul; Sk 2:29 ^t25 Sk 2:27; n~: zakusil / zažil; srv. Ex 10:6; Jr 5:12p ^a Sk 13:22 ^b 1Kr 2:10 ^c Ž 49:10
  37Ten však, kterého ^cBůh vzkřísil^a z mrtvých, neuviděl zkázu. ^a Mt 16:21
  38Budiž vám tedy známo, muži bratři, že skrze něho se vám zvěstuje odpuštění hříchů.^a Od všeho, od čeho jste nemohli^b být ospravedlněni^c v zákoně Mojžíšově, ^a Sk 2:38; Sk 24:47 ^b Žd 9:9; Žd 10:4 ^c Ř 3:21n
  39je v něm ospravedlňován každý, kdo věří.^a a Sk 10:43; J 3:15; Ř 3:28
  40Střezte^a se proto, aby ^[na vás^] nepřišlo to, co je ^přečeno v Prorocích: ^a Žd 2:3~; Žd 3:12~
  41‚Pohleďte tedy vy, kteří mnou pohrdáte, užasněte a zmizte, protože já ve vašich dnech učiním skutek, skutek, jemuž jistě neuvěříte, když vám o něm bude někdo vypravovat.‘^a“ ^a Abk 1:5 (LXX)
  42^sKdyž ^svycházeli ^[ze synagogy^], prosili je,^t26 saby jim o ^rtom^t27 spověděli i příští sobotu.^a t26 var.: + pohané ^t27 ř.: ty výroky ^a Sk 13:14
  43^sKdyž ^sbylo shromáždění rozpuštěno, mnozí z Židů a zbožných^t28 proselytů^a se vydali za Pavlem a Barnabášem, kteří s nimi mluvili a přesvědčovali^b je, aby zůstávali v ^cBoží milosti.^c t28 ř.: Boha ctících; v. Sk 13:50; Sk 16:14; Sk 17:4; Sk 18:7.Sk 18:13 ^a Mt 23:15 ^b Sk 18:4! ^c Sk 11:23
  44Příští sobotu se shromáždilo téměř^a celé město,^b saby ^svyslechlo Pánovo^t29 cslovo.^c t29 var.: Boží ^a Sk 19:26 ^b Sk 19:29; Mt 8:34 ^c Sk 8:25p
  45^sKdyž Židé uviděli zástupy, byli naplněni žárlivostí^a a ^szačali tomu, co Pavel říkal, ^sodporovat^b a rouhat se.^c a Sk 5:17; Sk 17:5 ^b Sk 19:9; 1Te 2:16 ^c Sk 18:6; Ju 1:10
  46Pavel a Barnabáš směle^a řekli: „Vám mělo být hlásáno^t30 cBoží ^cslovo nejprve. Protože je odmítáte a nepovažujete se za hodné věčného života, hle, obracíme se k pohanům.^t31 t30 ř.: promluveno ^t31 ř.: národům; Sk 22:21; Sk 28:28 ^a Sk 9:27
  47Neboť tak nám ^pnařídil Pán: ‚^pUstanovil^a jsem tě za světlo pohanům,^t31 sabys ^sbyl k záchraně až na konec země.‘^b“ ^t31 ř.: národům; Sk 22:21; Sk 28:28 ^a 1Tm 1:12! ^b Iz 49:6
  48^sKdyž to pohané^a sslyšeli, radovali se a oslavovali Pánovo ^cslovo a uvěřili^b svšichni, ^skteří byli ^purčeni^t32 k věčnému životu.^c t32 n.: zařazeni do …; Ef 1:4 ^a Sk 13:46 ^b Sk 4:4! ^c Mt 19:16!; Ju 1:21
  49A Pánovo ^cslovo se šířilo^a po celé krajině. ^a Sk 6:7
  50Židé však poštvali vážené^a zbožné^b ženy a přední muže města, podnítili pronásledování^c proti Pavlovi a Barnabášovi a vyhnali^d je od svých hranic. ^a Mk 15:43 ^b Sk 13:45 ^c Sk 8:1; Mt 10:23; 2Tm 3:11 ^d Sk 16:39~; Am 7:12~; Mk 5:17~
  51Oni proti nim vytřásli prach^a z nohou a přišli do Ikonia. ^a Mt 10:14
  52A učedníci byli stále naplňováni radostí^a a Duchem Svatým.^b a Sk 15:3; Ř 15:13; Fp 2:2; 2Tm 1:4; Jk 1:2 ^b Sk 4:31; Ef 5:18