1 Kvůli Sijónu nebudu zticha a kvůli Jeruzalému nebudu mít klid, dokud jeho spravedlnost nevzejde jako záře a jeho záchrana nevzplane jako pochodeň.
- Hospodina osud Jeho národa nenechává v klidu – dokud to s Izraelem dobře nedopadne, nepřestane na něj Jeho Bůh myslet a zabývat se jím.
- Cíl je jasný – definitivní ospravedlnění a záchrana – záchrana od fyzických i duchovních nepřátel, ale také od Božího hněvu.
2 Národy uzří tvou spravedlnost a všichni králové tvou slávu a budou tě nazývat novým jménem, které určí Hospodinova ústa.
- [vyjadřující nové postavení Jeruzaléma;
- Když se stane všeobecně zjevným, že Nejvyšší se k Izraeli hlásí, že jde o Jeho lid, povede to ke změně pohledu na něj. Ten se projeví mimo jiné novým jménem.
- Změna jména může signalizovat změnu identity – jako Abram („Vznešený otec“) se změnil v „Otce mnoha“ Abrahama, Jákob („Držící patu, úskočný“) na „Toho, kdo zápasí s Bohem“, tedy Izraele nebo Sáraj („Moje paní,, moje kněžna“) na Sáru, „Kněžnu všech“).
- Pokud ti kamarádi změní přezdívku z „Králík“ na „Rys“, jistě to signalizuje změnu jejich pohledu na tebe.
3 A budeš skvostnou korunou v Hospodinově ruce a královským turbanem v dlani svého Boha.
- Izrael bude vládnout. U vlády jej bude udržovat Bůh.
- Koruna a turban patří králi. A je to sám Hospodin, kde tuto vládu drží ve svých rukách.
4 Již se o tobě nebude říkat: Opuštěná a o tvé zemi se již nebude říkat: Pustá, ale budeš nazývána: (Mám v ní zalíbení) a tvá země: Provdaná, protože Hospodin bude mít v tobě zalíbení a tvá země bude mít manžela.
- n.: Propuštěná; h.: ‘Azubá; h.: Šemamá; h.: Chepsíbah; h.: Beulá;
- Je nesmírně smutné a frustrující, když o člověka nikdo nestojí. Když o dívku nestojí mládenci, o mládence nestojí dívky. Když člověk nemá přátele.
- Kdo je ve školní třídě odstrčen, neatraktivní, s kým se nikdo nebaví, kdo sedává opuštěn, když ostatní si hrají – ten zažívá těžký smutek.
- Něco podobného zažíval Izrael – nikdo o něj nestál, nikdo s ním „nechtěl kamarádit“, připadal si odstrčený, opuštěný a nemilovaný.
- Totéž zažíval celník Zacheus.
- Stejný je příběh Popelky nebo princezny se zlatou hvězdou.
- Ale právě ostatními nemilovanou a ostrakizovanou Popelku si vybere princ. On rozpozná Popelčinu krásu a cenu, on rozpozná ukrytou zlatou hvězdu.
- Stejně tak si Stvořitel vesmíru vybere za nevěstu opovrhovaný Izrael (a odmítanou církev).
- Dvojice protikladných výrazů jsou:
- Opuštěná vs. mám v ní zalíbení, provdaná, mající manžela.
5 Neboť jako se žení mládenec s pannou, ožení se (tvoji synové) s tebou a radostí ženicha z nevěsty se z tebe bude radovat tvůj Bůh.
- někteří čtou vzhledem k paralelismu jako: tvůj stavitel;
- Obraz svatby Boha se svým lidem se táhne Písmem jako červená nit. Není se co divit – podobně silné nadšení jakou mají novomanželé jeden z druhého, se jinak ve světě lidí nevyskytuje.
- Bůh bude nadšený z Izraele a církve a církev a Izraelci budou nadšeni z Boha.
- V Návratu čistých radosti (druhý díl knihy Jana Šmída Čisté radosti mého života) popisuje autor čistou radost, kterou zažíval po svatbě při představě, že svou milovanou bude žít již napořád. Nemohl tomu uvěřit, nemohl se nabažit představy, že každé ráno se znovu a znovu probudí vedle své milé, že společně posnídají, atd.
- Něco podobného zažívají křesťané, když přemýšlejí o věčnosti s Bohem.
6 Na tvých hradbách, Jeruzaléme, jsem ustanovil strážce, po celý den i celou noc nikdy nebudou zticha. Vy, kteří připomínáte Hospodina, nedopřávejte si klidu.
- Hospodin si přeje, aby na Jeruzalémských hradbách byla držena nepřetržitá (v režimu 24/7) hlídka.
- V jakém smyslu? Co mají strážní na hradbách hlavního izraelského města dělat? Střežit město před nepřáteli? Varovat v případě blížícího se nebezpečí? (To obvykle strážní dělávají).
- Zdá se, že tito strážní mají být specifičtí – jejich úkolem je nemlčet a nebýt v klidu (nedopřávat si klidu).
- A co mají tito strážní neustále říkat? Mají si nepřetržitě připomínat Hospodina. Jejich úkolem je:
- připomínat obyvatelům, že Hospodin je jejich Bohem.
- připomínat Hospodinu, že tady má svůj lid – další verš.
- a mají se za Izrael u Boha přimlouvat.
- Jak dlouho?
7 Ani jemu nedopřejte klidu, dokud Jeruzalém neupevní a dokud ho neučiní na zemi slavným.
- n.: předmětem chvály;
- Strážci mají nedopřávat klidu lidem ve městě: Lidé! Nezapomínejte na Hospodina! Oslavujte Ho a služte Mu s respektem!
- Ale nemají dopřávat klidu ani samotnému Bohu. Mají se modlit, volat k Nejvyššímu: Hospodine! Zde máš svůj lid! Jednej v jeho prospěch! Upevňuj ho a rozvíjej!
- Do kdy se tako mají modlit? Dokud se to opravdu nestane – dokud Izrael nebude stabilní a na zemi vyvýšený, všemi obdivovaný a slavný.
8 Hospodin (přisáhl svou pravicí) a svou mocnou paží: Nedám již tvé obilí za potravu tvým nepřátelům, ani nebudou synové cizozemce pít tvé nové víno, na němž ses namáhal.
- Hospodin se zaručuje, že již nikdy nedopustí, aby jeho národ pracoval nadarmo, aby byl drancován nepřáteli.
9 Neboť je sklidí, budou je jíst a budou chválit Hospodina. Shromáždí je a budou je pít na mých svatých nádvořích.
- [během svátku nebo když přinesli Hospodinu desátek]
- Co si Izraelci vypěstují, to si také snědí a vypijí – a to radostně, např. při radostných bohoslužebných setkáních.
10 Projděte, projděte branami! Připravte cestu pro lid! (Navršte, navršte) silnici, odstraňte kamení! Pozvedněte korouhev pro národy!
- Jeruzalém se stane centrem a shromaždištěm všech, kdo hledají Hospodina.
- Je třeba připravit podmínky pro to, aby mohli přijít všichni Boží ctitelé zblízka i zdaleka.
- Je třeba vyslat jasný signál (vztyčit korouhev), že Jeruzalém je místem uctívání pravého Boha.
- A pro ty, kdo na tento signál zareagují, je třeba připravit podmínky, aby se mohli dostavit.
11 Hle, Hospodin rozhlásil do končin země: Řekněte dceři sijónské, hle, tvůj zachránce přichází! Hle, jeho mzda je s ním a jeho odměna před ním.
- Jde o informaci pro Izrael (Sijónskou dceru1), nicméně má být rozhlášena po celo planetě. Co tedy? e přichází zachránce. Tím je jistě Hospodin, Otec sijónské dcery.
- Nepřichází s prázdnou – nese mzdu a odměnu.
- Zjednodušeně lze říci, že se chystá se svou dcerou účtovat – spíše v kladném smyslu (není řeč o žádných trestech), tedy odměnit ji za odvedenou práci.
- Můžeme případně odlišit mzdu a odměnu:
- Mzda je za to, co si dcera odpracovala.
- Odměna je za nadstandardní služby, případně jde o mimořádný nezasloužený přídavek ke mzdě. Snad také za věrnou dlouhou službu ve „službách krále“.
- Snad něco ve smyslu, kdy zaměstnanec, který ve firmě prožil celý svůj život, dostává při odchodu do důchodu mimořádnou odměnu za věrnost. Kromě toho samozřejmě dostával každý měsíc běžnou mzdu.
- Jen nám to připomíná princip, že nic, co člověk vykonal v Božích službách, nebude opomenuto, pominuto či zanedbáno. A že závěrečné hodnocení rozhodně proběhne.
- Srv Mt 10,42 A kdo by jednomu z těchto maličkých dal napít proto, že je učedník, i kdyby mu dal jen pohár studené vody, amen, pravím vám, jistě nepřijde o svou odměnu.“
12 A nazvou je: Lid svatý, Hospodinovi vykoupení; a ty budeš nazvána: Vyhledávaná, (Město neopuštěné.)
- h.: Derúšá; ::
- Všichni budou jasně vidět, že Izrael je Božím lidem: čistým, odděleným a vykoupeným z hříchu.
- A Izrael bude všemi vyhledáván – jako místo, kde lze nalézt Boha.
.
- Sijón je kopec v Jeruzaléme. Jako Sijónská dcera se označuje buď Jeruzalém nebo celý Izrael. ↩︎