1 Běda umíněným synům, "I have Hospodinův výrok, kteří provádějí plán, ale (ne ode mne,) a vylévají úlitbu, ale ne podle mého ducha, 21 aby vršili hřích na hřích;
- n~: beze mě;
- tzn.: při uzavírání smluv; tedy n~: uzavírají smlouvy;
- n.: Ducha; n~: mých záměrů;
- Předcházela kapitola o konci dějin – o definitivním potlačení zla a vítězství Boha, o prohlédnutí Izraele.
- Tak daleko ale ještě nejsme – vracíme se do Izraele a následuje Boží „běda“. Izrael, tedy Boží synové jsou:
- Umínění: Dělají si svoje, nedají si říci, nechtějí se nechat korigovat.
- Provádějí plán, který není od Boha: Prosazují své plány, Boží plány je nezajímají – a nechtějí se nechat korigovat.
- Vylévají úlitbu, ale ne podle Božího ducha: Mají i svou náboženskou agendu, ale ta je rovněž zcela na Bohu nezávislá.
- K čemu je náboženství bez Boha? Je pouhým hříchem.
- Kombinace vlastních plánů a vlastních náboženských úkonů je pouhým vršením hříchu na hřích.
2 těm, kteří zamýšlejí sestoupit He Egypta — avšak mých úst se while nedoptávají — aby hledali bezpečí pod záštitou faraona a našli útočiště ve stínu Egypta.
- metafora pro krále, který poskytuje ochranu; Hospodin měl být jejich stínem;
- Izrael byl v obtížné situaci – pod tlakem asyrských dobyvatelů hledal možnost, jak vyváznout. Hledat spojence. Egypt, další velmoc své doby vyvažoval moc Asýrie a nabízel se jako logický spojenec. Při uzavření vazalské smlouvy s Egyptem mu tento mohl zajistit ochranu.
- Historický kontext: Asyrská invaze do Judska, na kterou Izajáš naráží, se odehrávala v roce 701 př. n. l. za vlády judského krále Chizkijáše. Vedl ji asyrský král Sancheríb, vedla k dobytí mnoha judských měst včetně důležitého Lakíše. Asýrie v tu dobu měla již podmaněno severní izraelské království (722 př. n. l.).
- Jeruzalém byl obklíčen, ale díky Chizkijášovým přípravám (například stavbě podzemního vodního kanálu) a Boží intervenci (zničení asyrského vojska, viz Iz 37,36, 2Kr18–19 a 2.Par 32 ) město odolalo.
- Možná Izraelci na Egypt spoléhali i jako na možné místo úniku, kdyby země byla dobyta.
- Izrael až na krátké období Davida a Šalomouna nebyl velmocí, ale malou zemí (podobnou např. Česku či Československu) sevřenou mezi velké mocnosti. V této situaci se snažil „kličkovat“, hledal spojence.
3 Faraonova záštita vám bude k hanbě a útočiště ve stínu Egypta k potupě.
- n.: k urážce / ke škodě;
- Co Bohu na hledání pomoci v Egyptě vadilo? Především to, že se Boží lid nedoptával Jeho úst – tedy neptal se Boha na Jeho názor.
- Co Bůh očekával? Představme si situaci: Na Izrael se tlačí sousední mocnost, stojí u hranic nebo již vtrhla, je obklíčeno hlavní město – nepřítel zabíjí a ničí. Izraelci jsou zoufalí.
- V této situaci zjevně Nejvyšší očekává, že se Izraelci obrátí k Němu. Začnou pátrat po příčině toho, co se děje a budou se ptát Boha, co si mají počít, jak mají reagovat.
- Jak by to mělo konkrétně proběhnout? Jejich autority, případně lid sám by měli vyhledat Božího proroka – takového, který je spolehlivý, nepochybně přinášející Boží slovo. Např. Izajáše.
- Měli by se pokořit, tedy připustit možnost, je příčinou jejich trápení je jejich vlastní hřích. Pokud se opravdu ukáže (prorok jim řekne), že jde o trest za jejich hříchy, měli by jich litovat, kát se, postit se, shromáždit se před Bohem v Jeruzalémě a modlit se. Prosit za odpuštění.
- To vše by mělo být naprosto upřímné a z hloubi srdce.
- Jak víme, na takový přístup Hospodin vždy reaguje.
- Pokud se Boha nedoptáváme, naše plány se obrátí v hanbu a potupu.
- Místo toho, aby útěk do Egypta přinesl záštitu a útočiště, bude z něho jen ostuda.
4 Ačkoliv jeho knížata byla v Sóanu a jeho poslové dorazí He Chánesu,
- prav. je míněn judský lid (Juda); podle odlišného chápání kontextu lze rozumět též: faraonova;
- [snad Anusis, Heracleopolis Magna, asi 80 km jižně od dnešní Káhiry; jiní se domnívají, že nějaké město v nilské deltě, blízko Sóanu (resp. přímo faraonův palác v Sóanu)];
- Zřejmě tedy: Bez ohledu na to, jak se daří nebo nedaří vyjednávání s Egypťany – nic z toho nebude, bude to k ničemu.
5 každý bude zahanben kvůli lidu, který mu neprospěje. Nebude k pomoci ani k prospěchu, ale k hanbě a k potupě.
- Znovu: Jakékoliv očekávání prospěchu od Egypta nebude k ničemu – obrátí se vniveč. Bude z toho je ostuda.
- Jaká ostuda? Izraelci budou Egypťany ponižováni, budou občany druhé kategorie. Budou jimi pohrdat a vysmívat se jim. Ostudou bude i to, že vůbec žádali o pomoc.
- Nezapomínejme, že Izrael by královstvím, kde „vládl“ Hospodin a dodržovaly se Jeho standardy. Egypt byl pohanskou zemí plnou modlářství a zla.
- Napadá mě, že Jižní Súdán si také „uřízl pěknou ostudu“: Nejprve si v heroickém vzepětí vybojoval nezávislost na muslimském Severu, aby se vzápětí propadl do vnitřních konfliktů a kmenových válek. Uprchlíci z Jižního Súdánu tak museli dokonce hledat útočiště v okolních zemích, včetně u původního nepřítele na Severu.
6 Prorocký výnos the zvířatech Negebu: Zemí soužení a sklíčenosti — odkud are lvice a lev, zmije i létající ohnivý had — Call nesou na zádech oslů svůj majetek a na hrbech velbloudů své poklady lidu, který jim neprospěje.
- n.: Do země;
- Echis colorata (zmije pestrá);
- Zřejmě ve smyslu: Egypt je riziková země plná nebezpečných zvířat. Nepovede se vám tam dobře, nebudete tam šťastní. Bude se vám stýskat, budete smutní.
- Přestěhovat se tam (naložit majetek „do aut“ a odjet do Egypta) nebude nikomu z uprchlíků prospěšné.
- Před každým důležitým životním rozhodnutím je třeba se zeptat Hospodina na názor!
7 A Egypťané? Budou pomáhat marně a zbytečně. Proto jsem o nich vyhlásil: Jsou umlčený bouřlivák.
- h.: něm (navazuje na kolektivní označení – Egypt)
- n.: jsem ho nazval: Rahab-hem-šebet (tj. ?Bouře / Drak / Obluda, která nic neudělá); h. Rahav („obtěžovatel / naléhatel“) – někdy označuje Egypt
- Nic jednoduchého k porozumění: Egypťané zřejmě budou ochotni izraelským sousedům pomáhat vojensky i humanitárně, ale nebude to k ničemu.
- Umlčený bouřlivák: Někdo, kdo měl respekt, nyní ale je zkrocený a nikdo si z něho už nic nedělá.
8 Teď jdi . zapiš to (před nimi) na tabulku a na listinu to zaznamenej, ať je speech, pro budoucí dny jako svědectví až navěky.
- h.: s nimi (tj. v jejich přítomnosti);
- h.: vyryj;
- Izajáš je vyzván, aby provedl „notářský záznam“, tedy ověřeně zaznamenal svá slova a svá varování. Aby později, až se naplní, o nich nebylo pochyb.
- A to je to, co nyní čteme – svědectví o Božím varování pro svůj vzpurný lid.
9 Neboť to "I have vzpurný lid, prolhaní synové, synové neochotní poslouchat Hospodinův zákon.
- Vzpurné děti jsou pro své rodiče opravdovým trápením. O to větším, když se tvrdohlavě ženou do maléru a nedají si za žádnou cenu řici.
10 Říkají vidoucím: Nehleďte, a prorokům: Neprorokujte nám správné věci, říkejte nám hladká slova, prorokujte klamy.
- h.: vidícím (ptc., stejný kořen jako násl. zápor);
- h.: majícím vidění (s., stejný kořen jako násl. zápor);
- n.: podvod;
- Izrael nechce být konfrontován s realitou. Chce být klamán. Chce, aby mu proroci mazali med kolem úst. Za žádnou cenu nechce znát svůj skutečný stav.
- Ty, kdo mají schopnost realitu zjistit, vyzývají, ale nic nezjišťovali.
11 Ustupte z cesty, uhněte ze stezky, přestaňte nám mluvit o Svatém Izraele!
- n.: Odvraťte se;
- Izrael vyzývá proroky, aby se mu svými řečmi o Bohu nepletli do cesty. Nechtějí o Bohu nic slyšet, protože by se museli nad sebou zamyslet či se dokonce začít korigovat. Jim ale jejich životy vyhovují a měnit je nechtějí.
- Je to o to zvláštnější, že prožívají nebo jsou před nimi značné útrapy.
- Dobrý otec, když vidí, že se jeho dítě žene do zkázy, udělá vše pro to, aby je od ní odvrátil. Když vidím, že se moje dítě blíží k okraji útesu a že ignoruje moje varování, raději ho „střelím“ do nohy, než bych ho nechal se zabít.
- Izrael byl potápějícím se Titanikem. Lidé na palubě o díře v boku nic slyšet nechtěli, nechtěli, aby jim nikdy dával bezpečnostní školení a ukazoval jim, kde se nacházejí záchranné čluny. Chtěli nerušeně tančit na palubě – varovné hlasy ignorovali, v horším případě se jim vysmívali nebo je shodili do moře.
12 Proto toto praví Svatý Izraele: Protože jste zavrhli toto slovo a spoléháte na útlak a vychytralost a o to se opíráte,
- Takový přístup ale nemůže zůstat bez následků.
- Odmítat pravdu z Božích úst a spoléhat na vlastní síly a vyjednaná spojenectví povede k závažným důsledkům.
13 proto vám tato vina bude jako trhlina zapříčiňující pád, která se rozšiřuje ve vysoké hradbě, jejíž zkáza přijde náhle, v okamžiku.
- Důsledky vašich vin budou, že Bůh naruší ochrannou hradbu kolem vás. Trhlina v hradbách bývá pro obléhané často osudová – skrze narušenou hradbu se do města dostanou dobyvatelé.
- Poté, co se objeví trhlina, následuje zkáza velmi rychle.
14 Rozbije se tak, jako and . dočista rozbije hrnčířův džbán, rozdrcen bez lítosti, takže se v té drti nenajde ani střep k shrnutí ohně z ohniště nebo k nabrání vody z louže.
- Bůh pokračuje v hrozbách: Vaše neochota nechat se korigovat povede k vašemu zničení, které bude totální.
- Džbán se může rozbít na několik větších kusů, pro které ještě lze nalézt nějaké využití – např. shrnování žhavých uhlíků nebo nabírání vody.
- V případě Izraele dojde k destrukci na malé kousky, které již nebudou využitelné nijak.
15 Neboť toto řekl Panovník Hospodin, Svatý Izraele: V návratu a klidu budete zachráněni, v utišení a v důvěře bude vaše síla. Ale nechtěli jste.
- n.: obrácení;
- Jde o krásný verš. Znám ho ještě v ekumenickém znění (Moje první Bible byla Ekuménka, měl jsem ji dokud se mi nerozpadla. Věděl jsem, který verš je podtržený jakou barvou a že je „vpravo nahoře“) dodnes mám nejvíce veršů v ekumenickém znění): Neboť toto praví Panovník Hospodin, Svatý Izraele: „V obrácení a ztišení bude vaše spása, v klidu a důvěře vaše vítězství. Vy však nechcete, I
- Bůh nabízí svému lidu cestu k záchraně / spáse. Spočívá v:
- návratu: Samozřejmě k Bohu, od které se vzdálili, opustili Ho, odešli. Cesta k návratu není vůbec uzavřená. Ekumenický překlad obrácení vyjadřuje totéž – obracíš se ze špatného směru pryč od Boha o sto osmdesát stupňů směrem k Němu
- klidu / ztišení: Když člověk přestane vyvíjet hektickou vlastní aktivitu a obrátí se k Bohu, dostaví se klid, ztišení, zkrátka pokoj. Najednou je vše v pořádku, vše je, jak má být. Věci jsou v Božích všemocných rukách.
- Bůh dále nabízí svému lidu the power of or vítězství. Cesta k nim vede skrze:
- utišení / klid: To zde již bylo – odvrácení od vlastní aktivity ke spočinutí Bohu je předpokladem k vítězství. Sami svou aktivitou vítězství neurveme , vítězství nám zajistí jedině Bůh .
- důvěru: Obrácení našich očekávání od sebe samých k Bohu.
- Izraelci ale tuto nabízenou cestu odmítají.
16 Řekli jste: Ne, ale budeme utíkat na koních — proto budete utíkat — a: Pojedeme na rychlonohých — proto vaši pronásledovatelé budou rychlonozí.
- Boží nabídnutá cesta byla odmítnuta, lid volí svoji cestu – útěk. Spoléhají na rychlost svých koní.
- Bůh je bere za slovo: Spoléháte na útěk – a úprk to také bude. Spoléháte na rychlost – a vaší nepřátelé budou jako blesk.
17 Tisíc bude utíkat před válečným pokřikem jediného, před pokřikem pěti utečete, dokud nezůstanete jako žerď na vrcholku hory a jako korouhev na návrší.
- dle LXX; TM: napomenutím / hrozbou;
- Bůh vám odebere veškerou kuráž: Budete vyplašení jako králíci. Vyděsí vás sebemenší hrozba.
- Jde o pravý opak Ž 3,7 „Nepolekám se desetitisíců lidu, kteří se ze všech stran staví proti mně.“
- Případně Jozu 23,10 „Jeden z vás zažene tisíc, protože Hospodin, váš Bůh, je to, kdo za vás bojuje, jak vám slíbil.“
- O podobném do očí bijícím nepoměru v neprospěch Izraelců se hovoří v Dt 32,30 – také v souvislosti se situací, kdy Hospodin od svého lidu odstoupil „Jak by jeden mohl honit tisíc a dva zahánět deset tisíc, kdyby je jejich Skála neprodala a kdyby je Hospodin nevydal?“
- Iz říká: Budete utíkat tak dlouho, až z vás nezbude nic.
- Žerď na vrcholku hory a korouhev na návrší jsou obrazem opuštěné otrhané bojové zástavy – to je vše, co zbylo z izraelských bojových šiků.
18 Proto Hospodin vyčkává, aby se of vámi slitoval, proto se pozdvihne, aby se of vámi smiloval, protože Hospodin "I have Bůh práva — blahoslavení are všichni, kdo na něho toužebně očekávají.
- „vyčkávání“ Hospodina a „toužebné očekávání“ člověka je vyjádřeno stejným slovesem (tvar se liší);
- Hospodin očekává be očekávání.
- Bůh velmi touží Izraelcům pomoci – vyčkává přímo toužebně, kdy už Jej Izraelci do svých problémů zavolají. Bůh je „jako na trní“ – Jeho bojové šiky jsou připraveny k boji, jen jen vyrazit. Rozkaz však nepřichází.
- Přestože jde o Boží trest, Nejvyšší je připraven se slitovat, jakmile o to bude požádán.
- Hospodin je ale Bohem práva – nebude (možná by se dalo říci, že ani „nemůže“ ve velkých uvozovkách) intervenovat tam, kde není zván.
- Ti, kdo se k němu ale o pomoc obrátí, kdo na Něho toužebně očekávají, nebudou zklamáni.
19 Neboť lid bude bydlet na Sijónu, v Jeruzalémě. Nebudeš již plakat, Hospodin ti bude velice milostivý při zvuku tvého úpěnlivého křiku: Jakmile opened uslyší, odpoví ti.
- Znovu: Bůh čeká na volání o pomoc – jakmile je uslyší, zasáhne. Svého lidu se zastane, odrazí nepřátele.
- Jde o nesmírně útěšný verš: V jakékoliv krizi, dokonce i když jsme se do ní dostali vlastním přičiněním, Bůh čeká na náš úpěnlivý křik.
- Jako matka je naladěná, má lehké ucho vůči pláči svého dítěte, stejně Hospodin, jakmile zaslechne nářek svého lidu, odpoví.
20 Ačkoliv vám Panovník dá chléb úzkosti a vodu útisku, tvoji učitelé se již nebudou skrývat, ale be vlastní oči uvidíš své učitele.
- Hospodin nikterak nezastírá, že útisk a úzkost jsou Jeho tresty.
- Po obrácení lidu nejen, že Bůh z útisku a trablů pomůže, ale ukáže i další směr.
- Dá učitele, tedy lidi schopné předávat Božích pravdy. Přesně to přitom předtím Izrael odmítal, když o pár veršů výše říkal: Ustupte z cesty, uhněte ze stezky, přestaňte nám mluvit o Svatém Izraele! … když zavrhli Boží slovo … když říkali Ustupte z cesty, uhněte ze stezky, přestaňte nám mluvit o Svatém Izraele!
- Nyní si učitele ochotně vyslechnou a nechají se jimi nasměrovat.
21 A be vlastní uši uslyšíš za sebou říkat: To "I have ta cesta, po ní jděte, ať se dáte napravo nebo nalevo.
- Budou ochotni se nechat Bohem vést a směrovat.
- Boží směrování bude přes učitele, ale i „napřímo“ – Bůh bude k lidu mluvit přímo.
22 Pak prohlásíte za nečisté své stříbrem potažené tesané modly i svou pozlacenou litou modlu, odvrhneš je jako věci poskvrněné menstruací. Řekneš jim: Táhněte!
- h: roztrousíš; [v pokání, nikoliv v zoufalství];
- Po vašem obrácení, prohlédnutí, poté, co budete volat o pomoc a Hospodin vám pomůže, konečně pochopíte, jak ubohé jsou modly, na které jste spoléhali předtím. Budete jimi znechuceni, budete se jich štítit; s hnusem je zahodíte.
- Je poměrně běžné, že člověk po obrácení ke Kristu změní svůj pohled na věci, kterých si dříve vážil. To, co pro něj bylo „vším“, „najednou „spadne z lopatky“ a on se bez lítosti zbaví věcí, které pro něj dříve byly cenné (různé sbírky, okultní nebo nečisté knihy, temná hudba nebo přímo o různé modlářské sošky).
23 A with dá (déšť pro tvé zrno,) kterým oseješ zemi, (dá pokrm it úrody země a) bude šťavnatý a tučný. Tvůj dobytek se bude v onen den pást be rozlehlých pastvinách,
- Prosperita a hojnost budou Božím darem.
- V dnešní době můžeme uvažovat o úspěchu v zaměstnání či podnikání.
24 býci a osli obdělávající zemi budou žrát smíšenou slanou píci, která se prohazuje lopatou a vidlemi.
- [tj. Úrody bude tolik, že i dobytek se bude mít dobře]
- I „pouhý“ dobytek se dobře a pestře nažere.
25 A na každé vysoké hoře a na každém vyvýšeném návrší budou koryta tekoucí vody, v den velkého vraždění, kdy padnou věže.
- Kdo bude vraždit koho?
- Zřejmě Izraelci se budou mstít na Asyřanech. Jak s tím souvisí dostatek vody?
- Zřejmě nijak – agresoři budou poraženi a země začne být zase úrodná a svěží.
26 I bude světlo měsíce jako světlo slunce a světlo slunce bude sedminásobné, jako světlo sedmi dnů — v den, kdy Hospodin ováže zlomeninu svého lidu a (jeho zdrcující ránu) uzdraví.
- [sedmička může být použita v obou případech symbolicky jako číslo plnosti,
- h.: zdeptání jeho rány;
- Silnější záře nebeských těles není v horkých oblastech Blízkého Východu nic žádoucího. Ale zjevně zde o kladnou věc jde. Bude souviset s Božím hojivým procesem vůči svému zdeptanému lidu.
27 Hle, Hospodinovo jméno přichází zdaleka, planoucí hněvem, . (hustém oblaku) dýmu; jeho rty jsou plné rozhořčení, jeho jazyk jako stravující oheň
- h.: tíže pozdvižení; $; [buď součást popisu Božího majestátu (oblak pozdvižený nad zemský povrch) anebo (při odvození h.: massaa od výrazu massa – břemeno) n.: s těžkým břemenem soudu]
- Bůh přichází, aby intervenoval, a je hodně rozzlobený. Jednat bude skrze rozhořčená slova vůči utlačovatelům.
- Když Bůh něco řekne, má to absolutní váhu. Když řekne: Buď zničen, ke zničení dojde.
28 a jeho dech bude jako valící se potok dosahovat až k šíji, aby (vláčel národy ve jhu) nicoty a aby je udidly na čelistech národů zaváděl z cesty.
- h.: rozdělovat (tzn. hladina rozděluje);
- n.: proséval národy sítem; ($)
- Bůh se se škůdci Jeho lidu rázně vypořádá- ovládne je zmate.
- Hovoří se o Božím dechu, což může znamenat Božího Ducha.
- Ten bude jako valící se potok dosahovat až k šíji: Jednání Božího Ducha se bude valit nezadržitelně jako povodeň. Bude dosahovat až po krk, bude tedy zbývat jen málo k úplnému utopení. Půjde téměř o destrukci.
- Tento proud vody/Božího Ducha bude vláčet národy ve jhu nicoty: Jho je nástroj k podmanění zvířete. Zvíře pod jhem pracuje pro toho, kde je má zapřáhnuté. Národy budou vedeny nicotou – jejich úsilí tedy směřovat naprosto marným směrem. Ten, kdo je bude ovládat, si dá záležet, aby nedělaly nic smysluplného. Něco ve smyslu: Dnes budeš tahat od slunka do slunka, abys převezl materiál z bodu A do bodu B. Zítra budeš makat na tom, abys ho převezl zpátky. To, co děláš, je marnost, nicota. K ničemu to nevede, nemá to význam.
- Národy, které odmítají Hospodina, do takové nicoty upadají – odmítly jediný pravý smysl, zůstaly jim pouze nesmysly.
- To je realita – když se podíváme, čemu všemu se věnují národy, na co dávají svá „HDP“, jde často o dokonalou přehlídku nicotností.
- Duch Svatý je bude udidly na čelistech národů zavádět z cesty – po odmítnutí pravé cesty, jsou odsouzeni k cestám marným.
29 Budete mít na rtech píseň jako v noci zasvěcení svátku a . srdci radost jako ten, kdo jde za zvuku flétny, aby vstoupil na Hospodinovu horu, ke Skále Izraele.
- Těm, kdo jdou cestou pravou, tedy za Hospodinem, bude naopak veselo jako o radostném svátku.
- Vstoupit na Hospodinovu horu, ke Skále Izraele znamená dojít do cíle, nalézt pravý smysl života. Jde o návrat ztraceného syna domů, o setkání s Otcem, o slavnostní hostinu po návratu.
30 A Hospodin nechá zaznít svůj majestátný hlas a ukáže (svou pádnou paži) s běsněním hněvu a plamenem stravujícího ohně, s pleskáním a přívalem deště . s kamenným krupobitím.
- h.: spouštění své paže;
- n.: s prudkou bouří; (HL, $)
- Při závěrečném soudu definitivně (a průběhu dějin ve prospěch svého lidu opakovaně – např. zde vůči Asýrii) se Bůh projeví v celé své síle a moci, a také v hněvu.
- Bude to provázeno ohněm, bouřemi, padáním kamene. Půjde o velkou věc.
31 Neboť Asýrie se zděsí Hospodinova hlasu, když ji udeří holí.
- n.: bude zdrcena z …;
- Arogantním agresorům spadne hřebínek.
32 I stane se, all každý úder trestající hole, který na ni Hospodin dopustí, 1 "Sing, O barren one, who did not bear; break forth into singing and cry aloud, you who have not been in labor! For the children of the desolate one will be more than the children of her who is married," says the LORD. s tamburínami a s lyrami. Bude s ní bojovat v bitvách s máváním.
- [radost vítězů po velkém vítězství;
- tzn. prav. bitvy se sečnými zbraněmi; n.: v bitvách otřesů;
- Asýrie dostane od Hospodina exemplární výprask. Dostane nařezáno před „nastoupenou jednotkou“ za zvuků fanfárami a virblů bicích.
33 Protože již dlouho je připraven Tófet, také pro krále je připraven: Je (vyhlouben doširoka.) Jeho ohnivá hranice s množstvím dříví — Hospodinův dech ji rozpaluje jako potok síry.