- Učedníci (a lidé obecně) před Ježíšem klekali spíše vzácně. Sám Ježíš se modlil vkleče v Getsemane.
- Mk 10,17 A když vycházel na cestu, přiběhl jeden člověk, poklekl před ním a ptal se ho: „Dobrý učiteli, co mám učinit, abych získal věčný život?
- (Mk 15,19 Bili ho po hlavě rákosovou holí, plivali na něj, poklekali a klaněli se mu.)
- Lk 22,41 Sám se od nich vzdálil, co by kamenem dohodil, poklekl na kolena a modlil se:
- Sk 20,36 Po těch slovech poklekl (Pavel) a s nimi všemi se pomodlil.
- Ef 3,14 Z toho důvodu klekám na kolena před Otcem našeho Pána Ježíše Krista
- Klanění se je v Bibli mnohem častější pojem než klečení – často nebo možná většinou může být klanění s pokleknutím spojeno, i když se dá klanět i bez pokleknutí.
- Níže jsou novozákonní výskyty:
- Mt 4,10 Tu mu Ježíš řekl: „Odejdi,Satane. Vždyť je napsáno: ‚Pánu, svému Bohu, se budeš klanět a jeho jediného uctívat.‘
- Mt 8,2 A hle, přišel malomocný, klaněl se mu a říkal: „Pane, chceš-li, jsi mocen mne očistit.
- další odkazy v poznámce pod čarou.
- Mt 9,18 Když jim to říkal, hle, přišel jeden z představených synagogy, klaněl se mu a řekl: „Má dcera právě zemřela; ale pojď, vlož na ni svou ruku, a bude žít.
- Mt 15,25 Ona (Syrofeničanka) však přišla, klaněla se mu a říkala: „Pane, pomoz mi!
- Mt 18,26 Onen otrok padl na zem, klaněl se mu a říkal: ‚ Měj se mnou trpělivost, pane, a všechno ti vrátím!
- Mt 20,20 Tehdy k němu přistoupila matka synů Zebedeových se svými syny, klaněla se mu a o něco ho žádala.
- J 4,20 Naši otcové se klaněli Bohu na této hoře, a vy říkáte, že místo, kde je třeba se klanět, je v Jeruzalémě. 21 Ježíš jí řekl: „Věř mi, ženo, že přichází hodina, kdy se nebudete klanět Otci ani na této hoře ani v Jeruzalémě. 22 Vy se klaníte tomu, co neznáte. My se klaníme tomu, co známe, protože záchrana je ze Židů. 23 Ale přichází hodina, a již je zde, kdy praví ctitelé se budou klanět Otci v duchu a pravdě; vždyť sám Otec hledá takové ctitele. 24 Bůh je duch, a ti, kteří se mu klanějí, musí se mu klanět v duchu a pravdě.“
- Sk 7,43 Nosili jste stánek Molocha a hvězdu vašeho boha Remfana, obrazy, které jste si udělali, abyste se jim klaněli. Přestěhuji vás až za Babylon.‘
- Zj 9,20 Ale ostatní lidé, kteří nebyli těmito ranami zabiti, se neodvrátili od skutků svých rukou: nepřestali se klanět démonům a modlám ze zlata, stříbra, mědi, kamene i dřeva, které nemohou ani vidět ani slyšet ani chodit;
- Zj 11,1 Byla mi dána třtina podobná holi se slovy: „Vstaň a změř Boží svatyni i oltář a ty, kteří se v ní klanějí.
- Zj 13,8 budou se jí klanět všichni obyvatelé země, jejichž jména nejsou od založení světa zapsána v knize života toho zabitého Beránka. 12 Vykonává všechnu pravomoc té první šelmy v její přítomnosti. Nutí zemi a její obyvatele, aby se klaněli té první šelmě, jejíž smrtelná rána byla vyléčena.
- Zj 14,9 A jiný, třetí anděl je následoval a volal mocným hlasem: „Kdo se klaní šelmě a jejímu obrazu a přijímá cejch na čelo či na ruku, 11 Dým jejich muk vystupuje na věky věků a dnem i nocí nemají odpočinutí ti, kdo se klanějí šelmě a jejímu obrazu, a ti, kdo přijímají cejch jejího jména.
- Zj 16,2 První z nich odešel a vylil svou misku na zem, a na lidi, kteří měli cejch šelmy a kteří se klaněli jejímu obrazu, přišly zlé a zhoubné vředy.
- Zj 19,20 Ale šelma byla zajata a s ní falešný prorok, který před ní činil znamení, jimiž svedl ty, kdo přijali cejch šelmy a kdo se klaněli jejímu obrazu; ti dva byli za živa uvrženi do ohnivého jezera, hořícího sírou.
- Mt 2,2 a říkali: „Kde je ten narozený král Židů? Spatřili jsme jeho hvězdu, když vycházela, a přišli jsme se mu poklonit.
- Mt 2,8 poslal je do Betléma a řekl: „Jděte a pečlivě se vyptejte na to dítě; a jakmile je naleznete, oznamte mi to, abych se mu i já přišel poklonit.“
- Mt 2,11 Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou. Padli na zem a poklonili se mu. Pak otevřeli své pokladnice a obětovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu.
- Mt 4,9 A řekl mu: „Toto všechno ti dám, jestliže padneš na zem a pokloníš se mi.
- Mt 14,33 Ti, kdo byli v lodi, se mu poklonili a řekli: „Opravdu jsi Boží Syn.
- Mt 28,9 A jak šly dát zprávu jeho učedníkům, hle, Ježíš je potkal a řekl: „Buďte pozdraveny!“ Ony přistoupily, objaly mu nohy a poklonily se mu.
- Mt 28,17 Když ho spatřili, poklonili se mu; ale někteří pochybovali.
- Mk 5,6 Když Ježíše z dálky uviděl, přiběhl a poklonil se mu (démonizovaný gerasenský)
- Lk 24,5 Polekaly se a sklonily tváře k zemi; oni však jim řekli: „Proč hledáte živého mezi mrtvými?
- Lk 24,25 A když se mu poklonili, s velikou radostí se vrátili do Jeruzaléma
- J 9,38 On (uzdravený slepec) řekl: „Věřím, Pane.“ A poklonil se mu.
- J 12,20 Někteří z těch, kteří vystoupili do Jeruzaléma, aby se o tomto svátku poklonili Bohu, byli Řekové.
- Sk 8,27 I vstal a šel. A hle, muž z Etiopie, eunuch, dvořan kandaky, etiopské královny, který byl správcem celého jejího pokladu, se přijel poklonit Bohu do Jeruzaléma
- Sk 10,25 Když Petr vstupoval, Kornélius mu vyšel vstříc, padl k jeho nohám a poklonil se.
- Sk 24,11 Můžeš se přesvědčit, že tomu není víc než dvanáct dní, kdy jsem vystoupil do Jeruzaléma, abych se poklonil Bohu.
- Ř 11,4 Co mu však řekl božský výrok? ‚Ponechal jsem si sedm tisíc mužů, kteří nesklonili koleno před Baalem. ‘
- Ř 14,11 Neboť je napsáno: ‚Jakože jsem živ, praví Pán, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná Bohu chválu.‘
- 1K 14,25 Budou se odhalovat skryté věci jeho srdce, a tak padne na tvář, pokloní se Bohu a vyzná: ‚Vskutku, mezi vámi je Bůh!‘
- Fp 2,10 aby se ve jménu Ježíše sklonilo každé koleno; ti, kdo jsou na nebi i na zemi i pod zemí,
- Žd 1,6 A opět, když uvádí Prvorozeného do světa, praví: ‚Ať se mu pokloní všichni andělé Boží.‘
- Žd 11,21 Vírou Jákob, když umíral, požehnal každému ze synů Josefových, a ‚poklonil se Bohu nad vrcholem své berle‘.
- Zj 3,9 Hle, dávám ti ze synagogy Satanovy ty, kdo o sobě říkají, že jsou Židé, a nejsou, ale lžou. Hle, způsobím, že přijdou a pokloní se před tvýma nohama; a poznají, že já jsem si tě zamiloval.
- Zj 4,10 padne těch čtyřiadvacet starších před Sedícím na trůnu a pokloní se Žijícímu na věky věků; pak hodí své věnce vítězů před trůn a říkají:
- Zj 5,14 A ty čtyři živé bytosti říkaly: „Amen.“ A starší padli na tvář a poklonili se.
- Zj 7,11 A všichni andělé stáli kolem trůnu, kolem starších i těch čtyř živých bytostí, a padli před trůnem na tvář a poklonili se Bohu
- Zj 11,16 Čtyřiadvacet starších, sedících na svých trůnech před Bohem, padlo na tváře a poklonilo se Bohu
Zj 13,4 poklonili se drakovi, že dal té šelmě svou pravomoc, a poklonili se také šelmě se slovy: „Kdo je podobný té šelmě a kdo s ní může bojovat? - Zj 13,15 A bylo jí dáno, aby vložila ducha do obrazu té šelmy, takže obraz šelmy promluvil a způsobil, aby byli zabiti všichni, kteří se nepokloní obrazu šelmy.
- Zj 14,7 Volal mocným hlasem: „Bojte se Boha a vzdejte mu slávu, neboť přišla hodina jeho soudu; pokloňte se tomu, který učinil nebe, zemi, moře i prameny vod.
- Zj 15,4 Kdo by se nebál tebe, Pane, a neoslavoval tvé jméno? Neboť ty jediný jsi svatý; všechny národy přijdou a pokloní se před tebou, protože tvé spravedlivé soudy vyšly najevo.
- Zj 19,4 A těch čtyřiadvacet starších a ty čtyři živé bytosti padli na kolena a poklonili se Bohu sedícímu na trůnu se slovy: „Amen. Haleluja.“
- Zj 19,10 Padl jsem mu k nohám, abych se mu poklonil. Ale on mi řekl: „Varuj se toho! Jsem spoluotrok tvůj a tvých bratrů, kteří mají Ježíšovo svědectví. Bohu se pokloň! Ježíšovo svědectví je Duch proroctví.
- Zj 20,4 A spatřil jsem trůny a ty, kteří se na ně posadili, a byl jim svěřen soud; uviděl jsem také duše těch, kteří byli sťati pro Ježíšovo svědectví a pro Boží slovo, i ty, kteří se nepoklonili šelmě ani jejímu obrazu a nepřijali její cejch na čelo ani na ruku. I ožili a kralovali s Kristem tisíc let.
- Zj 22,8 Já, Jan, jsem ten, kdo tyto věci slyšel a viděl. A když jsem to uslyšel a uviděl, padl jsem k nohám anděla, který mi tyto věci ukazoval, abych se mu poklonil. 9 Řekl mi: „Varuj se toho! Jsem spoluotrok tvůj a tvých bratrů proroků a těch, kdo zachovávají slova tohoto svitku. Bohu se pokloň.“
‚