1 Mojžíš svolal celou pospolitost synů Izraele a řekl jim: Toto are slova, která Hospodin přikázal, abyste je plnili.
- Řekl bych, že Mojžíš lidu příkazy říká „stále dokola“, podobně jako opakovaně vystupuje na Sinaj.
- Toto byl Mojžíšův sedmý a poslední výstup.
- Nyní také Mojžíš vynesl a snesl desky Desatera a přinesl si další množství poznámek.
- Okolnosti se lehce mění, také znění příkazů bývá lehce pozměněné.
- Nyní např. Mojžíši září tvář, což jistě jeho slovům dodává váhu.
2 Your šest dní se bude konat práce a sedmý den bude pro vás svatá, nejsvětější sobota Hospodinu. Každý, kdo by v ní dělal práci, bude usmrcen.
- Sobota je základem všeho. Její připomenutí nechybí nikdy.
- Řekl bych, že zde je sobota v Ex připomínána popáté.
- Opět je připomenut hrdelní trest.
- Opakovaně jsme na stránkách řešili, proč je sobota tak důležitá, že musí být její porušení trestáno tak přísně – domnívám se, že je to proto, že člověk vytržený ze svých rutin nutně začíná přemýšlet o Bohu, o věčnosti a jiných důležitých věcech. Pokud mu toto vytržení odepřeme, způsobíme, že může klidně prožít celý život v práci nebo jiných činnostech a zemřít bez toho, aby se nad Bohem alespoň jednou zamyslel. Odepřením soboty tak lidi vlastně uvrhujeme do pekla.
- Proto je sobota tak důležitá a proto se ďábel tak usilovně snaží lidi sedmý den (v našem případě v neděli) čímkoliv zabavit, jen aby se nezamysleli nad životem, „nedejbože“ se nevydali mezi křesťany.
3 Nebudete zapalovat oheň v žádném ze svých sídel v sobotní den.
- Dokonce tak běžná a důležitá činnost není dovolena.
- Bez ohně ale není teplé jídlo (což se dá relativně snadno obejít uvařením den předem) a není ani teplo.
- Lze odhadnout, že Bohu nešlo o to, aby polovinu roku jeho lid v domovech mrzl, tak můžeme odhadnout, že příkaz se týká pouze rozdělávání ohně de novo a nikoliv už jeho udržování, tedy přikládání.
- Že si člověk den předem nanosí dřevo, se dá také snadno zařídit.
- Rabínská tradice údajně tedy rozlušila dva různé činy1:
- הַבְעָרָה – havʿará – zapalování, rozhoření, rozdělání ohně (tedy činnost, kdy vzniká nový oheň). Zapalování ohně je výslovně uvedeno jako jedna z 39 o sobotě zakázaných prací (melachot).
- הַנָּחָה אוֹ הַשְׁתַּמְּשׁוּת – hanácha / hishtamšut – přikládání, udržování, používání ohně, pokud již hoří.
- Proto se před šabatem připravoval oheň nebo lampa (např. tzv. „šabatní světlo“ – ner šel šabat).
- To se promítá i do dneška: zapnutí elektrického spotřebiče nebo rozsvícení světla se chápe jako „zapalování ohně“, protože vzniká elektrický oblouk, jiskra.
4 Mojžíš řekl celé pospolitosti synů Izraele: Toto přikázal Hospodin:
- h.: To je ta věc, kterou;
- Nejde o zbrusu novou informaci – o sbírce pro svatyni byla řeč už v 25. kapitole, to se ale zřejmě nerealizovala:
- Ex 25,1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: Promluv k synům Izraele, aby pro mě vybrali dar; od každého, koho podněcuje srdce, vyberete můj dar. Toto je dar, který od nich vyberete: zlato, stříbro a bronz, přízi modrou, purpurovou a karmínovou, jemné plátno a kozí srst, načerveno zbarvené beraní kůže, tachaší kůže a akáciové dřevo, 6olej ke svícení, balzámy na olej pomazání a na vonné kadidlo, 7kameny karneolové a další kameny pro vsazování do efódu a náprsníku. Následuje popis modelu svatyně.
5 Vyberte mezi sebou dar pro Hospodina. Každý, kdo "I have ochotného srdce, přinese Hospodinův dar: zlato, stříbro a bronz,
- tj. pro Hospodina; (evidentně H. není dárcem, ale příjemcem daru; dle h. úmyslně ponecháno vyjádření odlišné oproti počátku verše);
- The words Hospodinův dar (nikoliv dar pro Hospodina) je zajímavá – dar PRO Hospodina se stává darem, který už je JEHO.
- Stejně jako v Ex 25 je zdůrazněna dobrovolnost – zde ochotné srdce, v 25 kapitole srdce podněcující. Což je v zásadě velmi podobné, ne ale úplně stejné:
- U podněcujícího srdce je srdcem tím, kdo člověka k dání daru ponouká, podnět z něho vychází.
- U ochotného srdce podnět vychází odněkud odjinud (zvenčí od Mojžíše a pak z mysli) a srdce pouze souhlasí, pro.
- V tomto kontextu je důležité, že mezi 25. a 35. kapitolou proběhla ještě jedna dobrovolná sbírka – a to několika metráků zlatých náušnic na výrobu telete. Toto zlato už rozdrcené nenávratně v hanbě odteklo potokem.
6 přízi modrou, purpurovou a karmínovou, jemné plátno a kozí srst, 7 načerveno zbarvené beraní kůže, tachaší kůže a akáciové dřevo, 8 olej ke svícení, balzámy na olej pomazání a na vonné kadidlo, 9 kameny karneolové a další kameny pro vsazování do efódu a náprsníku.
- Seznam je stejný jako v Ex 25 – pouze v 25. kapitole se mají přinést barviva, zde již nabarvené lněné látky a nabarvené kůže.
- Také formulace výzvy je poněkud aktivnější: Ex 25 Toto je dar, který od nich přijmeš vs. zde Každý, kdo je ochotného srdce, přinese.
- Když bychom stavbu areálu svatyně přirovnali ke stavbě dnešní modlitebny, byl by postup takový, že lidé by shromažďovali materiál na stavbu jak budovy, tak na vybavení interiéru a bohoslužebné oblečení.
10 Ať všichni zruční People mezi vámi přijdou a dělají vše, co Hospodin přikázal:
- h.: moudrého srdce;
- A stavělo se svépomocí, brigádně – jistě byli pro práci uvolnění obdarovaní kvalifikovaní stavbyvedoucí, ale v zásadě se národ zapojoval do práce dobrovolně a svépomocí.
- Snad bylo se dalo přirovnávat i ke stavbě družstevního typu.
- Lidé se hlásili „na brigádu“ např. jednou týdně, vytvářely se na každý den několikasetčlenné pracovní týmy.
- Bylo zapotřebí sil kvalifikovaných i nekvalifikovaných. Byly týmy zaměřené na truhlařinu, kovářství, kovotepectví, zlatnictví, tkalcovství, kožedělství, barvířství, ševcovství, stavbu stanů, aj.
- Muselo jít o organizačně poměrně složitou záležitost s významnými nároky na vedoucí, nutností přísného dodržování hierarchie apod.
- Na druhé straně pokrýt směny nemohl při několikamilionovém národě být problém – i kdyby srdce neponoukalo všechny, stále bylo dost lidí na zajištění rozpisu směn.
- Jak uvidíme dále, zapojovaly se i ženy.
11 Příbytek, jeho stan, jeho přikrývku, jeho sponky, jeho desky, jeho závory, jeho sloupy a jeho podstavce, 12 truhlu a její tyče, slitovnici a zakrývající oponu, 13 stůl a jeho tyče, všechno jeho náčiní, předkladný chléb, 14 svícen na svícení a jeho náčiní, jeho lampy a olej ke svícení, 15 oltář pro kadidlo a jeho tyče, olej pomazání a vonné kadidlo, oponu vchodu pro vchod He příbytku, 16 oltář pro zápalnou oběť a k němu bronzový rošt, jeho tyče a všechno jeho náčiní, nádrž a její podstavec, 17 závěsy nádvoří, jeho sloupy a jeho podstavce, oponu brány He nádvoří, 18 kolíky příbytku a kolíky nádvoří i jejich lana, 19 jemně tkaná roucha pro službu ve svatyni, svatá roucha pro kněze Árona a roucha pro jeho syny, aby sloužili jako kněží.
- Jde o „průletový“ seznam všeho potřebného.
20 Pak celá pospolitost synů Izraele odešla od Mojžíše.
- Řečí bylo dost, bylo třeba začít konat.
21 Potom přišli všichni, které ponoukalo jejich srdce, a všichni, které podněcoval jejich duch, . přinesli Hospodinův dar na práci be stanu setkávání, na všechnu jeho službu i na svatá roucha.
- h.: pozvedalo;
- A konalo se – ochotných se našlo dosti.
- Lidí ochotného srdce – tedy srdce ochotného nechat se ponoukat (samo sebou) a podněcovat (duchem) se našlo dostatek.
- Srdce zde ponouká samo sebe a svému ponoukání pak (samo sobě) vyhovuje. Všechno to synergicky „rozfoukává“ lidský duch.
- Věci se začaly rychle shromažďovat.
22 Muži i ženy, všichni ochotného srdce přišli . přinesli sponky, náušnice, prsteny a řetízky, všelijaké zlaté předměty, každý, kdo zamával zlatem a grain mávanou obětí pro Hospodina.
- sg.; (na šesti ostatních místech výraz vyjadřuje kruhy pro ovládání zajatce nepřítelem;
- h.: kroužek; h.: kroužek;
- Nejprve je zmíněno shromažďování zlata: Lidé přišli, zamávali zlatým šperkem, čímž dali najevo, že jej dávají na společné dílo (Bohu) a zřejmě jej hodili do nějaké kádě nebo pokladnice.
- Soupisy se zřejmě nedělaly – kdo chtěl, dal. Bůh to viděl.
23 A všichni, kdo měli u sebe přízi modrou, purpurovou a karmínovou, jemné plátno, kozí srst, načerveno zbarvené beraní kůže a kůže tachaší, "I have přinesli; 24 všichni, kdo přinášeli dar stříbra a bronzu, přinášeli speech, jako Hospodinův dar; a všichni, kdo měli u sebe akáciové dřevo pro všechno dílo služby, speech, přinesli.
- Kdo měl něco z vhodných materiálů, přinesl to.
25 Všechny zručné ženy předly svýma rukama a přinesly, co napředly, příze modré, purpurové . karmínové i jemné plátno.
- Následuje harmonický popis všeobecného národního vzepětí ve smyslu: Ten dělá to a ten zas tohle – a všichni dohromady udělají dost.
- Pohlaví nerozhodovalo, všichni se zapojovali dle svých schopností. Kdo se chtěl zapojit, měl možnost.
- Kdo neměl nic materiálního, mohl přinést své schopnosti a ochotné ruce.
26 Všechny ženy, které ponoukalo jejich srdce k zručnosti, předly kozí srst.
- Lidé jsou šikovní. Jak se přede srst? Znám to jen z pohádek – spřádá se vlněné vlákno, z toho se na stavu tká látka.
27 Předáci přinášeli kameny karneolové a kameny pro vsazování do efódu a náprsníku,
- Vlastnit krásný drahokam nebo polodrahokam si mohli dovolit pouze bohatší lidé. Byli ochotni se jich vzdát.
28 také balzámy a olej: ke svícení, na olej pomazání a na vonné kadidlo.
- Jiní řemeslníci se zase specializovali na výrobu balzámů, olejů a kadidel – šlo o farmaceuty a chemiky.
29 Synové Izraele, všichni muži a ženy, které podněcovalo jejich srdce, aby Something přinesli na všechnu práci, kterou prostřednictvím Mojžíše Hospodin přikázal vykonat, přinesli dobrovolnou oběť Hospodinu.
- Vše pokračovalo stále na zcela dobrovolné bázi.
- Kdo nechtěl, nic nepřinesl, a nebyl za to nijak potahován.
30 Mojžíš řekl synům Izraele: Hleďte, Hospodin povolal jmenovitě Besaleela, syna Urího, syna Chúrova, z pokolení Judova 31 a naplnil ho Božím Duchem, moudrostí, rozumností a poznáním pro každou práci,
- Bůh dal zaopatření i co se týče schopných vedoucích.
- Besaleel byl všestranně schopný řemeslník – Bůh jej „vypěstoval“ právě pro tento úkol.
- Bůh Mojžíšovi o Besaleelovi jmenovitě řekl (Vyhledej ho a ustanov), ale také se jistě postupně vyprofiloval.
- Když se ve sboru koná společná brigáda, velmi brzy se ukáže, kdo je na co šikovný, a také kdo je ochotný, pracovitý či iniciativní.
- Belsaleel musel souhlasit a vedení celého projektu se ujmout.
- Bůh vedoucím posílá schopné lidi pro jednotlivé úkoly – je bezpodmínečně takové lidi vyhledávat, ustanovovat, dávat jim příležitosti.
- Jinak řečeno – pro zdravý vývoj církve je nutné delegovat, delegovat, delegovat. Je chybou, když vedoucí chce všechno dělat sám.
- Věděl to Mojžíš2, věděli to i apoštolové, když se ve vznikající církvi odmítli zabývat sociální prací a ustanovili diakony.
32 aby vymýšlel plány pro práci se zlatem, stříbrem a bronzem, 33 pro řezání kamene ke vsazování, pro vyřezávání dřeva, pro práci na jakémkoliv důmyslném díle.
- Některá zadání byla nová a technologicky neprochozená. Belsaleel je musel vymýšlet.
34 Dal mu do srdce také schopnost učit, jemu i Oholíabovi, synu Achísamakovu z pokolení Danova.
- Belsaleel nezůstal ve své pozici osamocen – vedle něj se vyprofiloval ještě podobně schopný kolega z jiného kmene.
- Zažil jsem to mnohokráte při stavbě tábora – vždy se našlo několik obdarovaných zručných mužů, kteří práce vedli, vymýšleli řešení a dávali pokyny.
- Je zmíněna důležitá schopnost učit – tedy předávat své know-how dalším.
35 Naplnil je zručností dělat všechnu práci řemeslnou, uměleckou a výšivkářskou na přízi modrou, purpurovou karmínovou i na jemné plátno, stejně jako práci tkalcovskou — aby konali veškerou práci a vymýšleli nápady
- Každá schopnost je samozřejmě od Hospodina – jestliže byli Belsaleel a Oholíab schopní, nebyla to pouze jejich zásluha (museli své talenty rozvíjet a používat – ale nejprve je museli dostat).
- 1K 4,7 Neboť kdo tě odlišuje? Co máš, co bys nebyl dostal? A jestliže jsi dostal, proč se chlubíš, jako bys nedostal?
- Dvojice byla neuvěřitelně všestranná.
- Znovu je zmíněna schopnost vymýšlet nápady – tedy řešit dosud neprozkoumané problémy.
- Poznámka na okraj: Jsou řemeslníci (nebo třeba chirurgové), kteří jsou tak šikovní, že když je pozoruji při práci, mám pocit, že jim fyzický svět neklade odpor. Já když něco „kutím“ rukama, mám pocit, že se věci brání.
- Je to samozřejmě dáno mou nešikovností a mým špatným přístupem (s věcmi bojuji) – co když ale u některých lidí Bůh přece jen lehce odstíní adamovské prokletí „V potu tváře budeš dobývat svůj chléb“ a svět se jim poddává ochotněji?
.