1 Toto je záznam Adamova rodopisu. V den, kdy Bůh stvořil člověka, učinil ho v podobě Boží, 

• n.: Adam /-a; [h. bez členu];
• Některé postřehy k vývoji délky lidského života viz Iz 65.

2 muže a ženu je stvořil. V den, kdy je stvořil, je požehnal a nazval ⁽je Adam⁾

• h.: jejich jméno Adam [tzn. Člověk / lidé].
• Jsme Boží dílo; člověk rovná se muž a žena;
• Bůh nám požehnal, tedy přálo dobré.dvě pohlaví, jsme dvoupohlavní.

3 I žil Adam sto třicet let a zplodil syna ke své podobě jako svůj obraz. Dal mu jméno Šét.

• Proč to trvalo tak dlouho, zvažujeme na závěr předchozí kapitoly.
• Šět byl možná Adamovi nezvykle podobný? Všichni říkali: To je celý tatínek? (Adam miminkem nikdy nebyl, takže tam porovnání nebylo možné).
• Podobný určitě byl¹, ale spíše jde o to, že Adam byl stvořen k obrazu Božímu a on pak zase svůj obraz (a také tedy obraz Boží) předává dále.
  • Všichni lidé tak v sobě nesou odlesk Boží podoby. Co to přesně znamená, nevíme, ale něco z Boha v nás nebo na nás je).²
• Co znamená jméno Šét, je rozvedeno v předchozí kapitole. Tam je uvedeno, že nápad na jméno pocházel spíše od Evy, která byla šťastná, že má náhradu za zabitého Ábela.

4 Po zplození Šéta bylo Adamových dnů osm set let a zplodil syny a dcery.

• V jaké frekvenci, v jakém souhrnném počtu a do kolika let věku, nevíme. S Šétem Adam a Evou moc „nespěchali, tak frekvence plození dětí nemusela být dramatická.
  • Záleží také na délce kojení, které je většinou přirozenou antikoncepcí. Tři roky jistě, dvacet ale těžko.
• Je těžko si ale představit obě varianty:
  • Proč by měla Eva rodit řekněme jednou za třicet let?
  • Ale představa, že by Eva rodila jednou ročně a měla tak stovky dětí, je také obtížně představitelná. Kdo by se o ně staral? Jak by je Adam stihl všechny uživit?
  • Lidé dříve mívali běžně deset dětí (a v některých zemích je tomu tak stále), ale mají podporu širší rodiny a komunity a starší sourozenci pečují o mladší.
• I tak se křivka nárůstu počtu obyvatel země brzy překlopí do exponenciály.

5 Všech dnů, kdy Adam žil, bylo devět set třicet let, a zemřel.

• Jde o první informaci o délce života prvních lidí. Otázek je opět mnoho.
• To, že člověk principiálně může žít dlouho až nekonečně, asi není pro Boha velký problém – spíše se zdá, že při pádu Bůh cíleně do našich těl musel instaloval „kazítka³„, abychom stárnout a směřovat k smrti vůbec začali.
  • Těmito kazítky by mohly být např. telomery, což jsou ochranné „čepičky“ na koncích chromozomů. Skládají se z tisíců opakování krátké sekvence DNA (u člověka TTAGGG) a fungují podobně jako plastové konce tkaniček – brání tomu, aby se chromozomy „třepily“ nebo nesprávně spojovaly.
  • Při každém buněčném dělení DNA polymeráza nedokáže zkopírovat úplně poslední úsek vlákna – a telomera se tak o kousek zkrátí. Po mnoha děleních se zkrátí natolik, že buňka začne stárnout a nakonec podstoupí apoptózu (programovanou smrt).
  • V některých buňkách (kmenové, zárodečné, nádorové) je aktivní enzym telomeráza, který umí telomery znovu prodlužovat. V běžných somatických buňkách je aktivita nízká, a proto stárnou.
  • Zkracování telomer údajně urychluje chronický stres, kouření, obezita, chronický zánět apod.
  • Naopak zpomaluje fyzická aktivita, středomořská dieta, dostatek spánku apod.
• Problémem je, jak měl Bůh u takto dlouhověkých lidí ošetřen např. chrup (každá sklovina se jednou okouše – a nedorůstá).
  • Pravidelnou obměnou celé dentice? (Blíží se údajně doba, kdy bude možné do čelisti vpravit kmenové buňky a člověk doroste nový zub). Nebo zuby trvale dorůstaly jako u hlodavců? 😊

6 Šét žil sto pět let a zplodil Enóše.

• Tak pozdní doba zrození prvního syna je divná – co dělali lidé prvních sto let života? Měli delší dětství? Kterou fázi? Kojenec do desíti, batole do dvacíti? To těžko.
• Nebo sice od cca dvaceti byli fyzicky dospělí, ne však zralí sexuálně? Buď neschopní sexu nebo neplodní? Těžko – osmdesát let puberťákem není žádná výhra.
• Nebo šlo o kulturně podmíněnou záležitost ve smyslu: Pod stovku ještě nejsi na ženění dost zralý?
• Nebo šlo o jakousi obdobu dneška, kdy člověk stráví třetinu života chozením do školy, tedy „přípravou na život“?
  • Zde by přípravou na založení rodiny strávili lidé relativně méně času – pouhou desetinu života.

7 Po zplození Enóše žil Šét osm set sedm let a zplodil syny a dcery.

• Od zplození prvního syna už to pak šlo ráz na ráz.
• Jak už jsme psali, počty dětí vycházejí při takto dlouhých životech v závratných číslech, i kdybychom počítali např. pouze jedno dítě za pět let.
• Otázkou pak je, kolik dětí byla žena schopna porodit, jak bylo stovky dětí možné uživit a jak se o ně postarat.
• Vůbec netušíme, do kolika let byli lidé sexuálně aktivní, kdy měla žena přechod, ani nic dalšího.
• V dnešní době se hodně mluví o rozdílu mezi dobou dožití (life expectancy) a dobou dožití ve zdraví (healthy life expectancy).
  • Ideální by samozřejmě bylo, kdyby obě délky byly stejné, ve skutečností se ale výrazně liší: doba dožití v rozvinutých zemích bývá běžně přes osmdesát let, doba dožití ve zdraví bývá o deset až patnáct let kratší. Poslední roky života se tedy nevyznačují vysokou kvalitou. (Lifespan roste rychleji než healthspan).

8 Všech Šétových dnů bylo devět set dvanáct let, a zemřel.

• V dnešní době se hodně mluví o rozdílu mezi dobou dožití (life expectancy) a dobou dožití ve zdraví (healthy life expectancy).
  • Ideální by samozřejmě bylo, kdyby obě délky byly stejné, ve skutečností se ale výrazně liší: doba dožití v rozvinutých zemích bývá běžně přes osmdesát let, doba dožití ve zdraví bývá běžně o deset až patnáct let kratší. Poslední roky života se tedy nevyznačují vysokou kvalitou. (Lifespan roste rychleji než healthspan).
• Jak dlouhé bylo stáří prvních lidí?

9 Enóš žil devadesát let a zplodil Kénana.

• 10Po zplození Kénana žil Enóš osm set patnáct let a zplodil syny a dcery.
• 11Všech Enóšových dnů bylo devět set pět let, a zemřel.
• 12Kénan žil sedmdesát let a zplodil Mahalalela.
• 13Po zplození Mahalalela žil Kénan osm set čtyřicet let a zplodil syny a dcery.
• 14Všech Kénanových dnů bylo devět set deset let, a zemřel.
• 15Mahalalel žil šedesát pět let a zplodil Jereda.

Doba do zplození prvního potomka se zkracuje.

• 16Po zplození Jereda žil Mahalalel osm set třicet let a zplodil syny a dcery.
• 17Všech Mahalalelových dnů bylo osm set devadesát pět let, a zemřel.
• 18Jered žil sto šedesát dva let a zplodil Henocha.^a a Žd 11:5; Ju 1:14
• 19Po zplození Henocha žil Jered osm set let a zplodil syny a dcery.
• 20Všech Jeredových dnů bylo devět set šedesát dva let, a zemřel.
• 21Henoch žil šedesát pět let a zplodil Metúšelacha.
• 22Po zplození Metúšelacha chodil^a Henoch s Bohem tři sta let a zplodil syny a dcery. ^a Gn 6:9; 2Kr 20:3; Ž 116:9; Mi 6:8; 1S 25:15srv
• 23Všech Henochových dnů bylo tři sta šedesát pět let.
• 24Henoch chodil s Bohem a už nebyl, protože ho Bůh vzal.
• 25Metúšelach žil sto osmdesát sedm let a zplodil Lámecha.
• 26Po zplození Lámecha žil Metúšelach sedm set osmdesát dva let a zplodil syny a dcery.
• 27Všech Metúšelachových dnů bylo devět set šedesát devět let, a zemřel.^v3 v3 [podle uvedených let v roce potopy]
• 28Lámech žil sto osmdesát dva let a zplodil syna
• 29a dal mu jméno Noe^v4 se slovy: Ten nám dá odpočinutí^t5 od našeho díla a od námahy^a našich rukou, od země, kterou Hospodin proklel. ^v4 [zn. Odpočinutí] ^t5 dle LXX (h. j^enîh.énů namísto j^enah.^aménů); TM: potěšení / utěšení ^a Gn 3:17
• 30Po zplození Noeho žil Lámech pět set devadesát pět let a zplodil syny a dcery.
• 31Všech Lámechových dnů bylo sedm set sedmdesát sedm let, a zemřel.
• 32Když bylo Noemu pět set let, zplodil Noe Šéma, Cháma a Jefeta.

1. Adam nemusel žárlit – mohl si být jist, že Eva syna nemá s nikým jiným😊 ↩︎
2. Rozebírali jsme to dříve – může jít např. o svobodnou vůli, pochopení lásky či spravedlnosti, o emoce, ↩︎
3. Říká se, že někteří výrobci do svých výrobků dávají součástky s životností těsně po uplynutí záruční doby výrobku. Cílem je samozřejmě přinutit člověka ke koupí nového výrobku. ↩︎